Vznešený cypřiš: Štíhlá elegance pro vaši zahradu

Druhy a kultivary cypřišů

Cypřiše, latinsky Cupressus, zahrnují širokou škálu druhů a kultivarů, které se liší tvarem, velikostí a barvou. Tato rozmanitost z nich dělá oblíbenou volbu pro zahradní architekturu. Mezi nejznámější druhy patří cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens), který je typický svým štíhlým sloupovitým tvarem a tmavě zelenou barvou. Často se používá v zahradách a parcích jako solitérní strom nebo k tvorbě živých plotů. Dalším oblíbeným druhem je cypřiš arizonský (Cupressus arizonica), který se vyznačuje modrozelenou barvou a kuželovitou korunou. Je odolnější vůči suchu a mrazu než cypřiš vždyzelený. Kromě těchto základních druhů existuje i mnoho kultivarů, které se liší tvarem a barvou. Například cypřiš 'Totem Pole' má úzký sloupovitý tvar a dorůstá do výšky až 6 metrů. Cypřiš 'Goldcrest' má zase zlatožluté jehlice a kuželovitou korunu. Při výběru cypřiše do zahrady je důležité zvážit jeho velikost, tvar a nároky na pěstování. Některé druhy a kultivary jsou náchylnější k chorobám a škůdcům, proto je důležité vybrat si odolnější odrůdy.

Výběr stanoviště

Cypřiše, ať už se jedná o cypřiš stálezelený, cypřiš arizonský nebo jiný druh, preferují slunné stanoviště. Ideální je pro ně místo s minimálně 6 hodinami přímého slunečního svitu denně. Pokud je cypřiš vysazen v přílišném stínu, může docházet k jeho vytahování za světlem a řídnutí koruny. Co se týče půdy, cypřiše tolerují širokou škálu půdních typů. Nejlépe se jim ale daří v dobře propustné, hlinitopísčité půdě s mírně kyselým až neutrálním pH. Důležitá je také dobrá drenáž, protože cypřiše nesnáší přemokření. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit o kompost, aby se zlepšila její struktura a zadržení vody. Cypřiše jsou poměrně odolné vůči suchu, ale v prvních letech po výsadbě je potřeba je pravidelně zalévat, aby dobře zakořenily. Při výběru stanoviště je také důležité zohlednit finální velikost stromu. Některé druhy cypřišů mohou dorůstat do značné výšky a šířky, proto je potřeba jim zajistit dostatek prostoru pro růst.

Vlastnost	Cypřiš	Borovice lesní
Jehličnatý/Listnatý	Jehličnatý	Jehličnatý
Vždyzelený	Ano	Ano

Výsadba cypřiše

Cypřiš, elegantní jehličnan s charakteristickou vůní, je oblíbenou volbou pro živé ploty i solitérní výsadbu. Jeho krása a odolnost z něj dělají atraktivní dřevinu pro každou zahradu. Existuje mnoho druhů cypřišů, lišících se vzrůstem, tvarem i barvou jehličí. Před samotnou výsadbou je důležité vybrat správný druh a kultivar dle vašich preferencí a podmínek na zahradě. Cypřiše preferují slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Prospívají v kyselejší zemině, proto je vhodné smíchat substrát s rašelinou. Důležitá je také zálivka, zejména u mladých rostlin. Pravidelná zálivka během vegetace zajistí zdravý růst a krásné zbarvení jehličí. Naopak přemokření může vést k hnilobě kořenů. Cypřiše se sází na jaře nebo na podzim do jamky dvakrát větší než je kořenový bal. Po výsadbě je nutné rostlinu důkladně zalít a zamulčovat kůrou, která udrží vlhkost a omezí růst plevele. V prvních letech po výsadbě je vhodné cypřiš chránit před silným mrazem a zimním sluncem.

Tmavý cypřiš se tyčí k nebi jako němí svědci minulosti, jejichž kořeny sahají hluboko do země, prorůstající staletími lidských příběhů.

Jindřich Novotný

Zalévání a hnojení

Cypřiše obecně preferují mírně vlhkou půdu, ale nesnáší přemokření. Zalévejte je proto pravidelně, ale s mírou, a vždy nechte půdu mezi jednotlivými zálivkami mírně proschnout. Frekvence zálivky se liší v závislosti na druhu cypřiše, složení půdy a počasí. V horkých letních měsících bude potřeba zalévat častěji než na jaře a na podzim. V zimě, kdy cypřiše spí, stačí zálivka minimální.

Při zalévání dbejte na to, aby se voda dostala ke kořenům. Můžete použít konvičku s kropítkem nebo hadici s rozprašovačem. Vyhněte se však zalévání na listy, mohlo by to vést k houbovým chorobám.

Co se týče hnojení, cypřiše nejsou nijak náročné. Postačí jim občasné přihnojení na jaře a v létě hnojivem pro okrasné dřeviny. Důležité je zvolit hnojivo s vyváženým poměrem živin. Příliš mnoho dusíku by mohlo vést k bujnému růstu, ale oslabení rostliny.

Řez a tvarování

Cypřiše jsou obecně známé svou elegancí a sloupovitým tvarem, ale věděli jste, že řezem a tvarováním je můžete ještě více zušlechtit? Pravidelný řez cypřišům prospívá, podporuje hustší růst a umožňuje vám formovat je do různých tvarů. Důležité je ale vědět, kdy a jak stříhat. Nejlepší období pro řez cypřišů je jaro, ideálně po skončení mrazů. V tuto dobu se rostliny probouzejí k životu a rány po řezu se rychleji hojí. Při tvarování cypřišů se držte spíše jemnějších zásahů. Odstraníme odumřelé nebo poškozené větve a zkrátíme ty, které narušují požadovaný tvar. Pamatujte, že cypřiše by se neměly řezat příliš hluboko do staršího dřeva, jelikož špatně regenerují.

Druh cypřiše hraje při řezu a tvarování zásadní roli. Například cypřiš stálezelený (Cupressus sempervirens) snáší řez velmi dobře a lze z něj tvarovat živé ploty, spirály nebo i složitější tvary. Naopak cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii) roste velmi rychle a vyžaduje častější, ale spíše udržovací řez. Než se pustíte do radikálnějšího tvarování, prostudujte si specifické potřeby vašeho druhu cypřiše, abyste mu zajistili zdravý růst a krásný vzhled.

Choroby a škůdci

Cypřiše, ač obecně považované za odolné stromy, se potýkají s několika chorobami a škůdci. Mezi nejčastější choroby patří fytoftorová hniloba kořenů, která způsobuje žloutnutí a vadnutí jehlic. Proti této chorobě je důležitá prevence, jako je dobrá drenáž půdy a vyhýbání se přemokření. Dalším problémem může být tracheomykóza, houbové onemocnění, které blokuje cévní svazky stromu a vede k jeho postupnému odumírání. Napadené větve je třeba odstranit a spálit.

Ze škůdců cypřiše nejvíce ohrožují svilušky, které způsobují žloutnutí a opadávání jehlic. Jejich výskyt prozradí jemné pavučinky na větvích. Sviluškám se daří v suchém a teplém prostředí, proto je důležitá zálivka a rosení stromu. Dalším škůdcem je štítenka cypřišová, která se projevuje jako drobné hnědé štítky na jehlicích a větvích. Štítky chrání savý hmyz, který vysává mízu stromu. Proti štítěnkám lze bojovat mechanicky, omytím větví mýdlovou vodou, nebo chemicky, insekticidy.

Pravidelná kontrola cypřišů je zásadní pro včasné odhalení a řešení problémů s chorobami a škůdci. Včasná reakce může strom zachránit a zajistit jeho zdravý růst.

Zimní ochrana

Cypřiše, ty elegantní jehličnany s charakteristickou vůní, jsou oblíbenou ozdobou zahrad a parků. Většina druhů cypřišů je na zimu odolná, ale mladé a čerstvě vysazené stromky, zvláště ty choulostivější druhy jako cypřiš lawsonův, potřebují před mrazem chránit. Zimní ochrana je důležitá zejména v prvních letech po výsadbě, než si cypřiš zvykne na nové prostředí a jeho kořenový systém dostatečně zesílí.

Na podzim před příchodem prvních mrazů je vhodné cypřiš důkladně zalít. Půdu kolem stromku můžeme chránit vrstvou mulče, například kůrou, štěpkou nebo listím. Mulč zabrání rychlému promrzání půdy a udrží v ní vlhkost. Korunu cypřiše chráníme před mrazem a zimním sluncem netkanou textilií, jutovinou nebo chvojím. Textilii upevněte tak, aby ji neodnesl vítr, ale zároveň aby pod ní mohl proudit vzduch. Na jaře po posledních mrazech ochranu odstraňte, aby se pod ní nehromadila vlhkost a nešířily se choroby.